Jak pečovat o šindel na vaší střeše či fasádě? Máme pro vás návod!

Dřevěné šindele jsou považovány již od středověku za kvalitní a trvanlivou ochranu budov. Šindel byl, je a bude vždy drahá krytina, vyžadující ruční způsob zpracování. Již v minulosti byl šindel využíván jako střešní krytina na prestižních budovách, tedy na kostelích (církev byla solventní), dále na šlechtických sídlech, či ve městech, na stavbách bohatých měšťanů.

Laický čitatel se bude jistě divit, ale i dnes v 21. století (kdy jsou dostupné plechové střechy a střešní krytiny z pálené hlíny, případně plastové komponenty) je šindel velmi vyhledávanou krytinou. Používá se nyní nejen pro stavbu střešních krytin, ale i pro zhotovení atraktivních dřevěných fasád. Pro úplnost je třeba dodat, že zatímco v dávnověku se šindel vyráběl v našich krajích primárně ze smrkového a jedlového dřeva, dnes se šindel vyrábí také ze sibiřského modřínu, sekvoje, případně z topolového dřeva.

V zásadě se výroba šindele dělí do dvou kvalit. Kvalitnější, z hlediska životnosti, je šindel štípaný, který je dále ručně opracován pořezem. Jeho životnost je odhadována na 40 let (bez povrchové úpravy). Levnější variantou je šindel strojně řezaný (po délce kmene), kde má prokazatelně nižší životnost, z důvodu porušení dřevních vláken. Zde hovoří odborníci o životnosti 15 let (bez povrchové úpravy). Tyto životnosti platí za předpokladu tradičních zvyklostí, kdy se šindel nijak povrchově neošetřoval. Dnes máme nové poznatky a nové možnosti v oblasti vhodných nátěrů, které umožňují (s pomocí vhodné povrchové úpravy a pravidelné údržby) posunout životnost šindelové střechy, či fasády až k horizontu 50- 80-ti let.

Ochrana dřevěného šindele před povětrnostními vlivy – čím natřít šindel?

FOTO - Dřevný tér - dehet ze Švédska (5L)
Dřevný tér – borovicový dehet ze Švédska (5L)

Kvalitní střešní, či obkladový šindel je štípaný. Štípané dřevo v principu není nasákavé, proto použití silnovrstvých lazur, či ochranných laků není vhodné, protože neukotví do povrchu a loupou se.

Jsou pro šindel vhodné slabovrstvé olejové lazury, případně čisté oleje? NEJSOU. Olejové slabovrstvé lazury vniknou částečně i do hoblovaného (krájeného) povrchu dřeva (neloupou se), nicméně nemají patřičnou životnost nad povrchem dřeva (pro parametry střešní krytiny).

Čím natřít štípaný šindel?

Zatímco klasický smrkový, či jedlový šindel je vhodné (řekl bych raději „nutné“) impregnovat biocidním impregnačním prostředkem proti dřevokazným a dřevo zbarvujícím houbám, plísním a dřevokaznému hmyzu (např. DERON PLUS), sibiřský modřín, díky vysoké hustotě dřeva a obsahu specifické pryskyřice není nutno napouštět biocidní penetrací (nicméně je to vhodné rovněž, protože napouštění dřeva vodným biocidním roztokem otevře dřevní póry a dřevina potom přijme hlouběji dehtový ochranný vrchní nátěr).

FOTO - Tradiční terpentýnový olej dřevný (5L)
Tradiční terpentýnový olej dřevný (5L)

V obou případech je vhodné vytvořit vrchní ochranný plášť z dehtu (dehtové směsi). Mám na mysli borovicový dehet (někdy též nazývaný jako dřevní dehet, či tér). Dehet má bohatou historii v oblasti použití pro ochranu dřeva vůči pronikání vody. Dřevní tér (dehet) má silnou vodoodpudivost a mimořádné antiseptické vlastnosti, dřevní dehet představuje jeden z nejúčinnějších způsobů, jak ochránit extrémně povětrností namáhané dřevěné plochy vůči pronikání vlhkosti a degradačním jevům s tímto procesem spojeným (plíseň, hniloba). Dřevní tér (dehet) se v Evropě používal již ve středověku, za dob Vikingů, pro ochranu dřevěných lodí a lanoví. Borovicový dehet (tér) je obtížně roztíratelný (má viskozitu podobnou včelímu medu), proto se před aplikací na dřevo ředí rozpouštědlem – terpentýn. Máme k dispozici klasický terpentýn (terpentýnový olej), nebo bezaromátový přípravek (bezzápachový terpentýn).

FOTO - Tradiční terpentýnový olej balzámový (1L)
Tradiční terpentýnový olej balzámový (5L)

Borovicový dehet sám o sobě nemá mechanickou pevnost, snadno se na povětrnostním působení (slunce, déšť, vítr, střídání teplot) vymývá z povrchu dřeva. Samotný dehet s terpentýnem se obvykle používá na ochranu dřevěných konstrukcí, které jsou následně uloženy v zemi (izolované prostředí). Jakmile potřebujeme dehet využít na konstrukce, které se budou nacházet v běžném povětrnostním působení (slunce, déšť, sníh, vítr, střídání teplot) musíme dehet zpevnit vhodným pojivem (živicí). Proto, pro potřeby šindelových nátěrů, kombinuje se dehet s lněnou fermeží (vařený lněný olej), popř. je vhodný také tungový olej.

Možná jsem teď čtenáře nyní znejistil v náhledu na kvalitu a schopnosti samotného dřevního téru (dehtu), proto se pokusím názorněji vysvětlit princip celé záležitosti:

Každý zná antikorozní nátěry na ocelové konstrukce (zábradlí, střechy, římsy, atiky, požární žebříky, atp.). Barva na kov vytvoří plně krycí, dobře přídržnou, barevnou, antikorozní vrstvu ochranného nátěrového filmu. Pokud bychom však na ocelovou konstrukci nanesli pouze směs barevných pigmentů a ředidla, tak by povětrnostní působení takovou barvu velmi rychle smylo z povrchu konstrukce. K tomu, aby barva vytvořila odolný, dobře přídržný nátěrový film, je třeba barvu sestavit nejen z pigmentů a ředidla, ale celá směs nutně musí obsahovat také vhodné pojivo (obvykle alkydová, akrylová, epoxidová, či polyuretanová živice). U nátěrových hmot na kovy směs obsahuje dále vhodná plniva, antikorozní pigmenty, adhezivní aditiva a další speciální přísady. Nejpodstatnější složkou je výše uvedená živice, tedy pojivo, která udržuje celý ochranný film v kompaktní podobě.

Nyní zpět k ochraně šindelové střechy. Dřevní tér (dehet) je synonymem výše zmíněných barevných pigmentů a antikorozních pigmentů v barvě na kov. Pro soudržnost nátěrového filmu na povětrnostním působení a pro rychlejší zasychání je nezbytné přidat do směsi pojivo. Tímto pojivem je obvykle lněná fermež, nebo tungový olej.

Co je lněná fermež?

FOTO - Tradiční lněná fermež (5L)
Tradiční lněná fermež (5L)

Lněná fermež je vařený lněný olej. Tradiční lněný olej je nesmírně kvalitní surovina. Je vodoodpudivý a paroprodyšný. Podléhá však snadno působení plísní, je sám o sobě snadno nabouratelný UV zářením. Naproti tomu fermež je zušlechtěný lněný olej a používáme ji jako aditivum v řadě nátěrových hmot. Lněná fermež je tepelně zpracovaný (vařený) lněný olej, který je při tepelném procesu zbaven veškerých zbytků vlhkosti a zárodků mykóz. Lněná fermež má lepší tokové vlastnosti, než surový lněný olej, zpevňuje směs nátěrové hmoty, které je obsahem. Lněný olej působením UV záření rychle tmavne (medovatí), proto i lněná fermež (vařený lněný olej) je barevně nestabilní. V každém případě fermež zpevní dřevní tér a utváří odolný nátěrový film.

Co je tungový olej?

Tungový olej je jediný přírodní rostlinný olej, který vytvrzuje v celém svém objemu. Ostatní oleje, které jsou používány v souvislosti s nátěrovými hmotami (lněný olej, světlicový, či saflorový olej, sojový olej vytvrzují pouze při povrchu nátěrového filmu, spodní část nátěru je stále živá). Tungový olej se získává z plodů (oříšků) stromu Tunga, který roste v Číně. Cena tungového oleje je cca trojnásobně vyšší, než cena běžně používaného lněného oleje. Poptávka po tungovém oleji má v posledních letech silně rostoucí tendenci, přičemž zdroje tungového oleje jsou velmi omezené.

Tungový olej je často označován jako čínský (dřevní) olej. V Číně je již po staletí používán pro odolné ochranné nátěry dřeva, včetně zaoceánských lodí. Vyznačuje se vysokou odolností vůči působení vnějších vlivů, zejména vody. Bývá označován jako nejlepší oxidativně (samovolně) zasychající olej. Pro vytvrzení nepotřebuje, díky svému specifickému složení, žádná pomocná chemická přisoušedla. Je výjimečně mechanicky odolný, pružný a houževnatý. Je doporučován pro exteriérové aplikace. Tungový olej zvýrazňuje kresbu dřeva, zpevňuje povrch dřeva, chrání před vlhkostí a špínou, snadno se nanáší a revitalizuje.

Podobně jako lněný olej, lze i tungový olej zušlechtit tepelným procesem. Vařením tungového oleje vzniká tungová fermež, někdy nazývaná „vařený tungový olej“ (velmi drahá záležitost, která se používá jen v nejvyspělejších směsích olejů a přírodní pryskyřice, např. Tradiční teakový olej, nebo TOP Olej UV) a tím se přibližujeme k dokonalosti, kterou mohou poskytnout přírodní oleje, vhodné pro konstrukci nátěrových hmot pro ochranu dřeva.

Prvonátěr – šindelová střecha

První ochranný nátěrový systém střechy by měl být proveden s co možná nejvyšší pečlivostí, protože takto vzniká dobrý předpoklad pro dlouhou životnost střechy. Střecha je vždy extrémně namáhaným povrchem, proto zjednodušování nátěrů použitím přípravků typu 2 v 1 není rozumné.

Chci zdůraznit, že biocidní impregnace dřeva vodným roztokem před nátěrem rozpouštědlového vrchního přípravku na bázi dehtu, terpentýnu a fermeže je precizní ochranou. Naproti tomu, pokud Vám někteří prodejci doporučí olejovou hmotu, obsahující vše v jedné plechovce, je třeba si uvědomit, že každá univerzálnost má svou daň.

Aby mě čtenář snadněji pochopil, pokusím se svou myšlenku ilustrovat na přirovnání:

Pokud v lidském těle chci maximalizovat účinek nějakého podaného preparátu, pak jednou z možností je rozšířit tělní cévy. Přípravek se pak lépe spojí s tělním organismem. Pokud chci maximalizovat účinek biocidní ochrany dřeva, tedy chci aplikovaný biocid spojit s co možná největším množstvím dřevních buněk, potom jednou z dobrých cest k tomuto výsledku, je zvětšení dřevních kapilár (vláken). Je obecně známo, že voda nadouvá dřevní vlákna. Nadutím dřevních vláken získáme větší plochu, tím tedy máme větší prostor pro působnost biocidní impregnace. Proto říkám, že nejúčinněji je dřevo ošetřeno vodným biocidním roztokem (biocid, rozptýlený ve vodě). Naopak biocid, který je součástí rozpouštědlové olejové směsi, má menší možnosti rozptýlení ve struktuře dřeva, které je ve svém objemu minimalizováno (zhuštěné).

Po vyschnutí vody však dochází k jinému extrému. Dřevo je nafouknuté, tzn. obsahuje nadmíru vzduchových dutin. Tyto dutiny je třeba zaplnit materiálem, který „není kamarád s vodou“, naopak je silně vodoodpudivý a přitom trvale pružný. Takovým materiálem je olej.

Máme tedy logický postup, jak vytvořit ve struktuře dřeva důkladnou ochrannou hloubkovou vrstvu. Nejprve nafouknout dřevní vlákna a ošetřit je v co možná nejhustší síti, potom vzniklý prostor zaplnit pružným olejovým přípravkem s biocidními účinky (dřevní dehet + terpentýn + fermež).

Dle mého výkladu, obráceně tedy platí:

Používání vodouředitelných nátěrových hmot pro zhotovení finálního ochranného nátěrového filmu u extrémně povětrností namáhaných dřevěných povrchů není dobrým počinem, protože dřevo je (díky aplikaci vodouředitelných nátěrů) duté, snadno při provozu na povětrnosti absorbuje do vláken vodu (z prasklin rozměrově nestabilního dřeva) a životnost celého nátěrového systému je pak značně snížena.

Obdobně platí:

Aplikace olejových nátěrových hmot, jakožto finální ochrany, na dřevině, která je hoblovaná (nebroušená), tedy s minimalizovanou nasákavostí má sníženou životnost, protože olejová hmota nemá prostor pro své šíření ve dřevině (leží na dřevu, podobně jako igelitový obal). Biocid obsažený v nátěrové hmotě buď včas zreaguje, nebo také nezreaguje (pokud je rychlost zasychání vlivem teploty a cirkulace vzduchu vysoká).

Tato fakta je dobré zvážit při všech aplikacích na extrémně namáhané dřevěné plochy (např. štíty domů).

Nyní tedy už mohu bez dodatečného vysvětlování doporučit nátěrový postup pro prvonátěr šindelové střechy. Je vhodné střechu biocidně ošetřit vodným roztokem (např. přípravek DERON PLUS, který se pro máčení ředí v poměru 49dílů vody + 1 díl koncentrovaného biocidního přípravku). Je vhodné ošetřit povrch šindele ze všech stran (ideální je máčení 36-48 hodin), jinak by mohlo dojít k nežádoucímu prohýbání dřevěných destiček (šindelů). Následně je třeba nechat šindele dobře vyschnout. Po montáži na střechu je třeba provést ochranný nátěr. Čtenář jistě pochopil, že v nátěrové směsi musí v prvonátěru dominovat dřevní tér. Pro prvonátěr střechy tedy doporučuji verzi „Tmavý dehet“, případně na smrkových šidelech „Čistý dehet“ – viz technický list k produktu Tradiční dřevný dehet (tér).

Následně je třeba ochranný nátěrový film udržovat v horizontu 3-5 let, dle typu dřeviny a náročnosti povětrnostního namáhání v dané oblasti.

Údržba – šindelová střecha

Šindelová střecha je dřevěný povrch na působení přímé povětrnosti, proto si vyžaduje pravidelnou údržbu.

FOTO - TOP Tér (5L)
TOP Tér (5L)

Pokud byl prvonátěr střechy proveden v duchu výše uvedených zásad, pak je postačující, aby střecha byla před revitalizací dobře omyta, následně vyschlá, následně ošetřena novou porcí směsi (dřevní dehet + terpentýn + lněná fermež = verze „Tmavý dehet“, příp. „Světlý dehet“ – viz technický list k produktu Tradiční dřevný dehet (tér).